SEKCE HYDRAULIKY, HYDROLOGIE A HYDROGEOLOGIE

Ochrana a užívání vodních zdrojů v rámci uceleného povodí - Projekt Labe III

Ing. Šárka Blažková, DrSc. ((02) 2019 7222

Hlavním cílem projektu je prohlubování znalostí, analýza a syntéza poznatků v uceleném povodí Labe v intencích Rámcové směrnice o vodách, směřující zejména k

• vývoji postupů stanovení chemického a ekologického stavu (potenciálu) povrchových vod,
• vývoji postupů integrované ochrany povrchových a podzemních vod,
• hodnocení přínosů ochrany vod environmentálními indikátory.

Používané a rozvíjené modelové přístupy

• Dvoudimenzionální matematický model FAST 2D pro modelování resuspendace kontaminovaných sedimentů
• Jednorozměrný (S_1D_Dual) a dvourozměrný (S_2D_Dual) model pro šíření kontaminace v nenasycené zóně
• Model transportu kontaminantu v podzemních vodách MT3DMS
• Model napájení studní, využívající údaje ze sledování stabilních izotopů
• Regresní přístupy
• Metodika DPSIR (driving forces, pressures, state, impact, response) - výpočet indikátorů
• ADZ (Aggregated Dead Zone) - modelování havarijního znečištění v tocích

Nejdůležitější výsledky získané v roce 2001

• Byl prokázán význam záplavové zóny (stará labská ramena a tůně) pro přirozenou reprodukci fytofilní skupiny ryb.
• Kontaminace tůní (sedimenty a biomasa ryb) je obecně stejná nebo nižší než v hlavním toku. Je tedy možno propojení tůní s hlavním tokem doporučit.
• Byly zhodnoceny údaje o DDT v povodí Labe.
• Byly vyhodnoceny a interpretovány výsledky sledování MKOL v pěti stanicích na území ČR.
• Byl proveden odhad velikosti plošného znečištění pro vybrané polutanty měřicího programu MKOL. Metodiku odhadu velikosti plošného znečištění lze použít pro většinu polutantů, pokud máme k dispozici časovou řadu bilance znečištění vypouštěného z bodových zdrojů znečištění.
• Na základě kontinuálních dat z monitorovacích stanic MKOL Valy a Lysá nad Labem byla odvozena závislost doby transportu vlny znečištění na průtoku.
• Ve vegetačním období je třeba brát v úvahu přítomnost a velikost biomasy autotrofní složky v eutrofních tocích, a to jak při monitorování, tak při interpretaci (hodnocení ekologického stavu).
• Na příkladu povodí Jizery byl rozebrán přístup k definování a charakterizaci útvarů povrchových a podzemních vod a ke stanovení stavu podzemních vod.
• Byla zpracována dlouhodobá závislost obsahu dusičnanů ve vodě jímané v Káraném na srážkách. Byla dokumentována důležitost hydrologických podmínek pro šíření dusičnanů.
• Byl vyvinut nový způsob fixace půdních vzorků odebraných z vrtaných jader (pro určování hydraulických charakteristik potřebných do modelů šíření kontaminace).
• Bylo modelováno několik scénářů kontaminace podzemních vod ve středním turonu. Model lze operativně modifikovat jak z hlediska prostorového umístění kontaminace, její doby trvání a vývoje, tak z hlediska transportních parametrů, které jsou specifické pro různé kontaminanty.

 Vývoj metodik a zpracování charakteristik malých průtoků odpovídajících standardům zemí EU

Ing. Ladislav Kašpárek, CSc. ((02) 2019 7227

Charakteristiky malých průtoků, ze kterých vycházejí normativy v ČR, se liší od běžného přístupu užívaného v zemích EU. Cílem úkolu je zpracovat metodický postup výpočtu charakteristik minimálních průtoků vztažených k zvolenému trvání, včetně postupu pro regionální analýzu dat, ověřit tyto postupy na datech ze zvoleného povodí a vytvořit tím základ pro rutinní zpracování tohoto typu dat. V roce 2001 bylo řešení zaměřeno na zkoumání vlivu sezonality na charakteristiky minimálních průtoků a porovnání základních přístupů k hodnocení minimálních průtoků. Podle provedených zkušebních výpočtů doporučujeme zaměřit pozornost v první řadě na zpracování čar překročení z průměrných denních průtoků vyrovnaných jako klouzavé průměry za interval alespoň 7 dní. Tento způsob zpracování vede ke stabilnějším a méně rozkolísaným výsledkům, odpovídá běžné praxi většiny evropských zemí. Jako charakteristiky, určené pro stanovení zbytkových minimálních průtoků, výpočet koncentrací vypouštěných látek atd., doporučujeme kvantily čar překročení, vypočtené z průměrných denních průtoků vyrovnaných jako klouzavé průměry za interval alespoň 7 dní. V dalším výzkumu je třeba posoudit vztahy výsledků tohoto postupu zpracování k dosud užívaným m-denním průtokům, vybrat jednotný interval průměrování a zvolit stupnici doporučených kvantilů. Při návrhu regionálního zpracování a odvozování dat mimo pozorované profily bude možné navázat na stávající metody používané pro m-denní průtoky.

 Spolupráce na mezinárodním projektu FRIEND

Ing. Ladislav Kašpárek, CSc. ((02) 2019 7227

Cílem úkolu je začlenění ČR do zpracování návrhových hydrologických dat v rámci Evropy, a to jak po stránce vývoje, výměny, osvojování a unifikace metod, tak po stránce datové základny. Úkol je součástí spolupráce ČR ve čtvrté fázi Mezinárodního hydrologického programu UNESCO. Předmětem řešení ve VÚV jsou dvě dílčí části:

• Zhodnocení minimálních průtoků

V roce 2001 byla navržena a vyzkoušena nová metoda hodnocení hydrologického sucha s uvážením sezonního charakteru hydrologického režimu, spočívající v odstranění sezonní složky z řad průměrných denních průtoků. Tento způsob hodnocení více odpovídá skutečným přírodním poměrům v odtokovém procesu. Tím se podstatně liší od standardně používaného přístupu posuzování průtokových depresí pod konstantní prahovou hodnotou, který odráží uživatelské hledisko (předpoklad konstantního odběru vody). Byl zpracován příspěvek Hydrological drought studies in wide context of climate variability pro konferenci FRIEND 2002 v Cape Town 2002.

• Zhodnocení maximálních srážek a odtoků

Výzkum byl zaměřen na srovnávání průtokové odezvy v malých povodích v určité oblasti a ve vložených povodích. Byl zpracován příspěvek na konferenci EGS: Design flood estimation using continuous simulation within uncertainty framework.

 Sledování, vyhodnocování vývoje změn a dlouhodobá předpověď prvků hydrologické bilance v měnících se podmínkách

Ing. Ladislav Kašpárek, CSc.((02) 2019 7227

Náplní úkolu je analýza historického kolísání základních veličin hydrologické bilance na základě dlouhodobých pozorování a sledování a vyhodnocování aktuálního vývoje změny prvků hydrologické bilance. Pro tento účel jsou prováděna pozorování v povodí horní Metuje (Teplická pánev), kde se sledují meteorologické prvky, režim podzemních a povrchových vod, a ve stanici Hlasivo (výpar z vodní hladiny měřený v tzv. základním výparoměru). Zpráva obsahuje přehled o výsledcích pozorování za rok 2001, o stavu historické datové základny a zhodnocení některých výsledků. Pro horní Metuji byla zpracována dlouhodobá hydrologická bilance povodí po profil Teplice n. M. za období 1970-2000 a výpočet dotace podzemního odtoku za období 1991-2000 jako vstupní data pro hydraulický model proudění podzemních vod v příhraniční oblasti. Obdobně byla zpracována i bilance české části povodí Stěnavy.

 Extrémní hydrologické jevy v povodích

Předmětem spolupráce na tomto úkolu bylo v roce 2001 regionální zpracování charakteristik minimálních průtoků a nedostatkových objemů ve vodoměrných stanicích v povodí horního Labe. Pro analýzu nedostatkových objemů ve 30 vodoměrných stanicích byl pro každou řadu jako mezní průtok použit průtok s pravděpodobností překročení 70 %. Byly použity řady průměrných denních průtoků z období hydrologických let 1941-1998. Pro zpracování dat byla použita nová verze výpočetního programu NIZOWKA 2000, který byl převzat v rámci projektu FRIEND z Polska. Podle porovnání charakteristik minimálních průtoků a nedostatkových objemů lze usuzovat, že základní fyzickogeografické činitele, které je ovlivňují, jsou hydrogeologická stavba povodí a velikost srážek. Působení těchto činitelů je zřetelné u kvantilů čáry překročení průměrných denních průtoků z oblasti minim, vliv na charakteristiky nedostatkových objemů je slabší.

 Výzkum vlivu degradace lesních půd v důsledku imisí na povodňový odtok v Jizerských horách

Ing. Šárka Blažková, DrSc. ((02) 2019 7222

Cílem úkolu je zhodnocení vlivu degradace půd způsobené vlivem imisí na povodňový odtok na základě pozorování na odlesněném a zalesněném svahu. Hodnocení má být provedeno nejen pro rozsah průtoků, který se vyskytoval v době pozorování, ale i pro povodně o delší době opakování. V roce 2001 byl odvozen vztah efektivní transmisivity k topografickému indexu v povodí Uhlířská na Černé Nise. Tento vztah má obdobný tvar, jako vztah zjištěný na norském povodí Minifelt. Lze tedy předpokládat, že i na jiných povodích obdobného charakteru, kde však nejsou piezometrická data k disposici, bude možno v TOPMODELu zavést takový vztah jako předpoklad, a tím poněkud zmenšit nejistotu předpovědi povodňových průtoků

 Havárie na tocích a vývoj poplachových kritérií pro mezinárodní poplachové systémy (Projekt byl financován z prostředků Umweltbundesamtu a řešen ve spolupráci s Aquatestem a Povodím Labe, s. p.)

Ing. Šárka Blažková, DrSc. ((02) 2019 7222

Cílem bylo definovat imisní limity vycházející z údajů labských monitorovacích stanic, které by bylo možné použít v rámci Mezinárodního varovného a poplachového plánu Labe. V záznamech senzorů monitorovacích stanic byla nalezena řada epizod na základě předem zvolené hodnoty UV absorbance a DOC a na základě gradientu poklesu koncentrace kyslíku. Bylo též modelováno několik realistických scénářů úniku látek při různých průtocích v místech, kde je možno očekávat ovlivnění signálů monitorovacích stanic. Byla pokusně snížena provozní mez UV absorbance ve stanici Valyz 0,5 na 0,35. Byly rozebrány možnosti modernizace systému.

 Návrh systému monitorování pro potřeby nitrátové směrnice

RNDr. Hana Prchalová ((02) 2019 7356

Pro splnění požadavků směrnice 91/676/EEC "Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů" je mimo jiné nutné zavést monitoring povrchových a podzemních vod, který bude odpovídat potřebám směrnice. Podle směrnice mají být monitorované objekty/profily umístěny v místech reprezentativních pro sledování obsahu nitrátů v povrchových a podzemních vodách ze zemědělské činnosti. Monitoring musí splňovat dva základní požadavky - sloužit jako podklad pro vymezování a revize zranitelných oblastí a umožňovat zjišťování účinnosti tzv. akčních programů uvnitř zranitelných oblastí. Věcné plnění bylo v roce 2001 zaměřeno na podrobný návrh monitoringu dusičnanů a dalších relevantních látek v povrchových vodách (bude prováděn ZVHS). Součástí návrhu je shrnutí požadavků směrnice na monitoring, vazba monitoringu na vymezování zranitelných oblastí, zásady výběru monitorovacích profilů uvnitř a vně zranitelných oblastí, kategorizace profilů a monitorovací program zahrnující výběr ukazatelů a četnost vzorkování. Monitoring podzemních vod je zpracován v této etapě pouze v hlavních zásadách. Součástí zprávy je také první návrh institucionálního zabezpečení monitoringu. Výsledný návrh zahrnuje celé území České republiky a je zpracován také v geografickém informačním systému.

 Hodnocení kvalitativního a chemického stavu podzemních vod

RNDr. Hana Prchalová ((02) 2019 7356

Koncem roku 2000 byla přijata Rámcová směrnice pro oblast vodní politiky č. 2000/60/EC, která ukládá mj. členským státům zpracovávat vodní plány oblastí, zavádět programy opatření s cílem dosáhnout nejpozději do 15 let dobrého stavu útvarů povrchových a podzemních vod (článek 4 - environmentální cíle). V případě podzemních vod bude jako výchozí podklad pro návrh opatření prvořadým úkolem vymezit vodní útvary, provést jejich úvodní charakterizování (příloha II, 2) a klasifikovat jejich kvantitativní a chemický stav (příloha V, 2). Tento tříletý projekt se zabývá metodickou částí hodnocení stavu podzemních vod, včetně vymezení útvarů podzemních vod. Rok 2001 byl prvním rokem řešení projektu a vzhledem k tomu, že byl zahájen v druhé půlce listopadu, bylo řešení této etapy zaměřeno na rešeršní práce, první práce na sběru dat a výběr pilotních oblastí pro aplikaci metodických postupů.

 Návrh vymezení zranitelných oblastí podle směrnice 91/676/EEC

Ing. Anna Hrabánková ((02) 2019 7437

Pro splnění požadavků směrnice 91/676/EEC "Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů" je mimo jiné nutné vymezit ve smyslu této směrnice zranitelné oblasti, ze kterých odtékají vody znečištěné či ohrožené dusičnany ze zemědělských zdrojů a ve kterých budou uplatněna opatření vedoucí ke snížení koncentrací dusičnanů ve vodách. Základní podklad pro vymezení, vycházející z vyhodnocení koncentrací dusičnanů v povrchových a podzemních vodách, přírodních charakteristik území a vstupu dusíku do půdy, byl zpracován v roce 1999 v projektu VaV 510/4/98 "Omezování plošného znečištění povrchových a podzemních vod v ČR". V roce 2001 byly vymezeny zranitelné oblasti v přírodních hranicích povodí 4. řádu. Vymezování probíhalo zvlášť u povrchových i podzemních vod. Následovalo zahrnutí eutrofizace vnitrozemských a mořských vod. Výsledné vymezení v sobě také zahrnuje doporučení Evropské komise o homogenizaci území a princip předběžné opatrnosti. Celková plocha zranitelných oblastí v přírodních hranicích 4. řádu je 36 % rozlohy České republiky a 42,5 % plochy zemědělských půd. Do zemědělských půd jsou zahrnuty kategorie orných půd, trvalých travních porostů a směsné vegetace podle Corine. V roce 2002 budou zranitelná území převedena na hranice katastrů.

 Vodohospodářské řešení rekultivace a revitalizace Podkrušnohorské uhelné pánve

RNDr. Petr Vlasák, CSc. ((02)2019 7204

V rámci projektu, který byl v r. 2001 ukončen, bylo řešeno vymezení vodohospodářských podmínek a stanovení optimálního postupu pro rekultivaci zbytkových jam po těžbě uhlí tzv. "mokrou cestou" (zatopením). Úkol se zaměřil zejména na získání podkladů pro rozhodování státní správy, a to v následujících oblastech: povolování odběrů povrchových vod k zatápění, časový režim, minimální zbytkové průtoky a požadavky na jakost odebraných vod.

 Obnova funkce krajiny narušené povrchovou těžbou

RNDr. Petr Vlasák, CSc. ((02)2019 7204

Projekt se zaměřil na komplexní zhodnocení severozápadní uhelné pánve narušené povrchovou těžbou hnědého uhlí. Práce jsou směrovány k navržení strukturální a funkční obnovy krajiny, včetně rámcové ekonomické rozvahy a vzorového postupu hodnocení narušené krajiny. Projekt bude řešen i v r. 2002.

 Zatápění zbytkové jámy Chabařovice - model mělkého jezera v podmínkách uhelné pánve

RNDr. Petr Vlasák, CSc. ((02)2019 7204

V roce 2001 byl zahájen projekt zaměřený na ověření prognóz vývoje kvalitativních a kvantitativních parametrů hydrické rekultivace zbytkové jámy mělkého typu. Získané poznatky a zkušenosti budou aplikovány na provádění báňských úprav zbytkových jam, výběr zdrojů vody, způsob zatápění a následný management vzniklých jezer. Projekt bude ukončen v r. 2003.

 Vypracování aplikace rozhodčích metod pro měření průtoků

Ing. Ivana Bémová ((02)2019 7362

Úkol pokračoval v roce 2001 ve dvou rovinách:

• Pro měrné objekty používané na výustích, tj. pro vhodné typy měrných přelivů a žlabů, byl proveden podrobný rozbor nejistot. Výpočty se stanovoval vliv jednotlivých dílčích nejistot na celkovou nejistotu při stanovení průtoku, a tedy objemu vypouštěných vod do vod povrchových pro naplnění zákona č. 254/2001 Sb. Závěry lze formulovat:
  • největší nejistotu vnáší nepřesnost ve stanovení přepadové výšky,
  • pro malé průtoky jsou nejvhodnější ostrohranné (tenkostěnné) přelivy,
  • při měření Parshallovými žlaby je minimální stanovená hloubka ha stanovená v ČSN ISO 9826 příliš nízká; při malých hloubkách může dosáhnout celková nejistota i 20 až 30 %.
• Pro hydraulickou zkušebnu pracovních měřidel byla navržena technologická část zkušebny.

 Aerodynamický výzkum VD Prostřední Žleb

Ing. Ivana Bémová ((02)2019 7362

Z aerodynamického výzkumu VD Prostřední Žleb vyplývá:

• rozšíření nadjezí do pravého břehu v plavebním km 98,4 až 99,0 zlepšilo podmínky vjezdu/výjezdu do/z horní rejdy plavební komory, rozdělení průtoku mezi jednotlivá jezová pole je rovnoměrnější,
• z hlediska hodnot vektorů rychlostí je nejvhodnější varianta plné, tj. neprotékané dělící zdi mezi horní rejdou a jezovou zdrží; z hlediska příčných složek je nejpříznivější dělící zeď protékaná, s úhlem odklonu dělících pilířů rovných úhlu odklonu vektorů rychlostí od podélné osy plavební komory.

 Výzkum hydrodynamických jevů v procesu kalibrace vodoměrných vrtulí

Ing. Josef Libý, CSc. ((02)2019 7383

Výzkum hydrodynamických jevů v procesu kalibrace vodoměrných vrtulí je vyvolán trvalým tlakem mezinárodních organizací na zabezpečení vysoké kvality hydrologických údajů. Zabezpečení podmínek pro konformní kalibraci vodoměrných vrtulí s normami a předpisy EU a ISO nás vede k tomu, aby v procesu kalibrace vodoměrných vrtulí bylo docíleno eliminace takových negativních vlivů na přesnost kalibrace, jakými jsou Epperův efekt, vliv zanoření, vliv vlnění atd. Ve výroční zprávě o pracích za rok 2001, která je k nahlédnutí v knihovně VTEI VÚV T.G.M. v Praze, jsou shrnuty poznatky výzkumu vodoměrných vrtulí provedených v Hydrotechnickém ústavu v Bělehradě, laboratoři Beauvert (EDF) v Grenoblu, laboratoři v Toulouse, laboratoři Vysoké školy technické v Berlíně i kalibrační laboratoři firmy OTT v Kemptenu. Zpráva dále informuje, jak bylo v České kalibrační stanici vodoměrných vrtulí (ČKSVV) dosaženo v roce 2001 potlačení vibrací upevňovacích tyčí kalibračního vozíku. Závěrem výroční zprávy jsou pak naznačeny nejbližší kroky, jak bude počínaje rokem 2002 postupováno v eliminaci dalších nežádoucích jevů v procesu kalibrace vodoměrných vrtulí na pracovišti ČKSVV.

 Modelový výzkum plavebního stupně Prostřední Žleb

Ing. Josef Libý, CSc. ((02) 2019 7383

Modelový výzkum plavebního stupně Prostřední Žleb byl proveden ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka v  letech 2000 a 2001 na základě veřejné zakázky realizované v rámci investiční akce Zlepšení plavebních podmínek na řece Labi od Střekova po státní hranici ČR/SRN, zajišťuje investor vodních cest ČR – Ředitelství vodních cest ČR v Praze. Hlavním cílem modelového výzkumu bylo přispět k tomu, aby v úseku Labe mezi Střekovem a  státní hranicí ČR/SRN došlo ke zlepšení plavebních podmínek na úroveň, kterou má již dnes navazující německý mnohasetkilometrový úsek Labe. Závěrečná výzkumná zpráva této zakázky je k nahlédnutí v knihovně VTEI VÚV T.G.M. v Praze. Pokusy byly provedeny jednak na situačním nepřevýšeném hydraulickém modelu plavebního stupně Prostřední Žleb v měřítku 1 : 70, který znázorňoval úsek dolního Labe mezi pl. km 97,2–99,9 (délka 2,7 km na díle) v rozsahu inundace mezi levobřežní a pravobřežní silnicí, a jednak na výsekových modelech uvažovaných spádových objektů (jez a zdrsněný skluz). Výsledky provedeného výzkumu přivedly investora vodních cest k dalšímu upřesnění celkového koncepčního a dispozičního řešení tohoto plavebního stupně a rozhodnutí realizovat navazující hydraulický výzkum na situačním hydraulickém modelu, který bude účelné co nejdříve upravit podle již existujícího projektového podkladu a. s. Hydroprojekt Praha.

 Modelový výzkum plavebního stupně Malé Březno

Ing. Josef Libý, CSc. ((02) 2019 7383

Modelový výzkum plavebního stupně Malé Březno byl zahájen v roce 2001 ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka na základě veřejné zakázky realizované v rámci investiční akce Zlepšení plavebních podmínek na řece Labi od Střekova po státní hranici ČR/SRN zajišťuje investor vodních cest ČR - Ředitelství vodních cest v Praze. Hlavním cílem modelového výzkumu je přispět k tomu, aby v úseku Labe mezi Střekovem a státní hranicí ČR/SRN došlo ke zlepšení plavebních podmínek na úroveň, kterou má již dnes navazující německý mnohasetkilometrový úsek Labe. V roce 2001 byl zahájen výzkum na dvou fyzikálních modelech:

• situačním převýšeném aerodynamickém modelu horní zdrže plavebního stupně Malé Březno mezi pl. km 76,0 až 81,74 - osa jezu (délka 4,26 km na díle) v rozsahu maximálního plavebního průtoku (měřítko šířek a délek 1 : 300; měřítko hloubek 1 : 150),
• situačním nepřevýšeném hydraulickém modelu plavebního stupně Malé Březno v měřítku 1 : 70, který znázorňoval úsek dolního Labe mezi pl. km 80,0-84,2 (délka 4,2 km na díle) v rozsahu inundace mezi levobřežní a pravobřežní silnicí.

Oba fyzikální modely odpovídaly Zadání MDS 99 a výkresové dokumentaci a. s. Hydroprojekt Praha z června 2000. Z výzkumu na výše zmíněných fyzikálních modelech vyplynuly zatím tři důležité závěry:

• experimentální prověření průtočnosti celého vodního díla prokázalo, že velké vody budou přes vodní dílo spolehlivě převedeny (výsledky odpovídají výsledkům výpočtových prací zabezpečených a. s. Hydroprojekt Praha z června 2001),
• nautické zkoušky na hydraulickém modelu s dálkově ovládanými modely tlačných sestav a modelem motorové nákladní lodi prokázaly, že uspořádání vodního díla vyhovuje z hlediska zabezpečení podmínek pro bezpečnou plavbu do průtoku 800 m3/s,
• studium proudových poměrů ukázalo, že úpravami v horní zdrži (korekcemi břehových linií, použitím usměrňovačů vodního proudu atp.) bude možno dosáhnout toho, aby plavba byla u tohoto vodního díla bezpečná i při průtocích na Labi vyšších než 800 m3/s. (V tomto směru budou pokračovat výzkumné práce, zatím především na aerodynamickém modelu, který bude postupně upravován a proměřován zhruba do konce května 2002).

 Ledový režim vodních toků

Ing. Václav Matoušek, DrSc. ((02) 2019 7382

Tříletý grantový projekt GA ČR se zabývá třemi okruhy problémů, a to poznáváním ledových procesů, určováním četnosti výskytu ledových jevů a dokumentací ledových poměrů na vybraných tocích. Rok 2001 je prvním rokem řešení projektu. Pozornost se zaměřila především na poznávání a dokumentaci vývoje ledových jevů v tocích s kamenitým dnem, kde je ledový režim zatím téměř nepoznaný. Velký objem prací byl věnován vytvoření videofilmu „Ledové poměry horní Otavy v úseku Čeňkova Pila–Sušice". Videofilm shrnuje výsledky tříleté dokumentace ledových poměrů uvedeného úseku toku a podrobně dokumentuje ledové poměry po celé délce toku. Vysvětluje jednotlivé jevy a procesy a ukazuje jejich proměnu v závislosti na průtoku. K identifikaci míst na toku se využívá mapy 1 : 10 000 a trikové animace. Uvádějí se i charakteristiky toku a objektů, které mají vliv na ledové jevy a procesy.

 Hydraulická funkce mostních objektů

Ing. Václav Matoušek, DrSc. ((02) 2019 7382

U tohoto tříletého grantového projektu GA ČR, jehož řešení začalo v roce 2000, je VÚV jen jedním ze spoluřešitelů. Nositelem projektu je Fakulta stavební ČVUT v Praze. V letech 2000–2001 jsme řešili ucpávání mostů ledovou kaší a krami. Byla nalezena metoda, která dovoluje zjistit, zda mostní pilíře a podpěry v korytě toku způsobí vznik ledového nápěchu nebo zácpy. Metoda zároveň umožňuje stanovit mezní světlou šířku mostního otvoru nebo jeho polí, která již nevyvolá vznik ledového nápěchu. Byl studován i vlastní proces kupení ledové kaše do nápěchu a z poměrů na toku (sklonu dna, hloubky vody, příčných řezů, průtoků) lze stanovit, jak rozměrný nápěch může vzniknout. To dovoluje posoudit i nebezpečnost případného ledového nápěchu.

 Sledování dynamických poměrů v údolních nádržích s cílem minimalizace účinků energetiky na životní prostředí

Ing. Miroslav Rudiš ((02) 2019 7232

V rámci projektu bylo zkoumáno použití přístroje Nortek ADP 1,5 MHz pro stanovení rychlostního pole v říčním korytě. V souvislosti se zavedením přístroje NORTEK ADP 1,5 MHz do provozu v terénních podmínkách bylo provedeno několik zkušebních měření v tárovacím žlabu Výzkumného ústavu vodohospodářského v Praze. Tato měření ověřila správnost rychlostních údajů přístroje, používaného způsobu kalibrace vnitřního kompasu a zároveň prokázala jeho značnou citlivost na blízké i slabé elektrické pole. V terénu bylo proměřeno rychlostní pole vodního proudu na vtoku do nádrže Orlík pod vodním dílem Kořensko. Měření bylo provedeno dvakrát, a to v  červnu, kdy byla zcela odstavena jaderná elektrárna Temelín, a v říjnu, kdy pracovala na 75 % výkonu. Červnová akce byla zaměřena především na ověření správnosti úhlových údajů přístroje, říjnová na správné stanovení rychlostí v hlavním směru proudu, a tím i průtoku. Stanovení podélných a příčných složek rychlostí umožnilo udělat si obraz o účinnosti směšování technologické a komunální odpadní vody z jaderné elektrárny Temelín s vltavskou vodou pod vodním dílem Kořensko na počátku vzdutí nádrže Orlík.

 SEKCE JAKOSTI VOD A  OCHRANY EKOSYSTÉMŮ

 Aplikace ekologického hodnocení toků pro účely Rámcové směrnice pro vodní politiku Evropského společenství

RNDr. Josef K. Fuksa, CSc. ((02) 2019 7330

Předmětem úkolu je odborná podpora implementace Rámcové směrnice (60/2000/EEC). V roce 2001 byly řešeny především tři okruhy problémů:

1. Stupeň připravenosti organizací v ČR k implementaci Rámcové směrnice v oblasti ekologického hodnocení povrchových vod: Bylo konstatováno, že pro řadu aktivit existují v ČR odborné kapacity a metodické zajištění, řada je zajištěna jen na úrovni několika odborníků. Obecně nejsou k dispozici hodnotící postupy a odhady rozsahu potřebných prací (vč. financování) v období 2002-2010. Podstatná je spolupráce s členskými zeměmi, které mají obdobné problémy (platí i pro bod 2).
2. Typologie tekoucích vod v ČR a typově referenční podmínky. Rozhodování o obecném užití typologie "A" (ekoregionální přístup) nebo "B" (obecný přístup): Hodnocení požadavků Rámcové směrnice jednoznačně vede k nutnosti užívat od začátku systém "B" a příslušnost k ekoregionu (základní prvek systému "A") používat jako doplňující. Potřebná data jsou nezbytná k fyzickému a geografickému popisu vodních útvarů a je nutno zpracovat přiměřený stupeň podrobnosti zpracování.
3. Metodika stanovení sítě vodních útvarů tekoucích vod v částech oblastí povodí (Labe, Dunaje a Odry) ležících na území ČR: Byl připraven systém vytyčení vodních útvarů povrchových vod tekoucích pro celé území ČR, založený na klasifikaci řádu toku (Strahler) a provedeno jeho funkční ověření.

 Hodnocení dopadu antropogenních faktorů na vybrané složky biocenóz povrchových vod

RNDr. Blanka Desortová, CSc. ((02) 2019 7411

Úkol je trvalou činností, která je zaměřena na uplatnění nových přístupů k hodnocení a interpretaci výsledků monitorování biotických složek ekosystémů povrchových vod pro účely integrovaného ekologického hodnocení těchto ekosystémů. V rámci řešení byla v r. 2001 provedena analýza vývoje koncentrace chlorofylu-a ve vztahu ke koncentraci živin a změnám průtoků ve vybraných profilech na tocích v povodí Labe za období 1997-2000. Byl připraven "Metodický návod pro sledování společenstev juvenilních ryb" (publikován v ediční řadě Výzkum pro praxi, VÚV T.G.M.). Byla ověřena platnost základních předpokladů predikčního systému PERLA, který je určen pro hodnocení výsledků analýz makrozoobentosu tekoucích vod. Byly vyhodnoceny výsledky šestiletého monitoringu akumulace vybraných kovů a specifických organických látek v biomase mlže Dreissena polymorpha. Tento monitoring je prováděn v šesti profilech na úseku toku Labe od Obříství (ČR, ř. km 114,0) až k Blankenese (SRN, ř. km 634,3).

 Stav trofie nádrží v ČR

RNDr. Blanka Desortová, CSc. ((02) 2019 7411

Cílem úkolu, jehož zadavatelem bylo Ministerstvo zemědělství, je zajistit odborným institucím, veřejné správě a široké veřejnosti přístup k informacím o jakosti vod v našich vodních nádržích, především v nádržích významných z hlediska vodohospodářského. V rámci řešení byl pro www aplikaci připraven návrh grafické a textové prezentace informací o stavu trofie v nádržích ČR hodnocením výskytu fytoplanktonu. Byly zpracovány podklady pro aktualizaci mapy "Stav trofie vybraných nádrží" za období 2000-2001. První vydání této mapy se uskutečnilo v r. 1999.

 Návrh vymezení citlivých oblastí

Mgr. Pavel Rosendorf ((02) 2019 7413

Cílem řešení úkolu v roce 2001 bylo navrhnout čtyři varianty vymezení citlivých oblastí (sensitive areas) ve smyslu směrnice EU 91/271/EEC, o čištění městských odpadních vod, a pro tyto varianty spočítat finanční náročnost intenzifikace čistírenského procesu v příslušných aglomeracích nad 10 000 EO. Opatření na čistírnách odpadních vod se měla týkat odstraňování fosforu a dusíku. První dvě varianty předpokládaly vymezení konkrétních citlivých oblastí a odstraňování obou prvků (fosforu i dusíku), resp. pouze fosforu v příslušných aglomeracích; druhé dvě varianty předpokládaly odstraňování obou prvků nebo pouze fosforu ve všech ČOV z aglomerací nad 10 000 EO na území celé ČR. Z podrobné analýzy ekologických a finančních dopadů vyšla jako optimální varianta odstraňování celkového fosforu na všech ČOV z aglomerací nad 10 000 EO. Jako doplněk zpracování úkolu byl vytvořen základ informačního systému pro potřeby směrnice 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod, založený na principech systému HEIS.

 Omezování plošného znečištění povrchových a podzemních vod v ČR

Mgr. Pavel Rosendorf ((02) 2019 7413

Ve čtvrté etapě řešení projektu v roce 2001 byly těžištěm řešení okruhy plošného znečištění acidifikací a fosforem. V okruhu, který se zabýval acidifikací, byla na základě analýzy provedené v roce 2000 pro celé území ČR vytipována dvě modelová území, kde vývoj acidifikace měl v uplynulých několika desetiletích rozdílný průběh. Těmito oblastmi jsou Krušné hory a Šumava. V roce 2001 byly shromážděny a vyhodnoceny dostupné údaje (tematické geografické vrstvy, chemické analýzy a další podklady) pro různé časové horizonty a byla zpracována detailní mapa zranitelnosti území acidifikací, na základě které by bylo možno odhadovat i následný vývoj v území. Obdobná analýza bude provedena v roce 2002 pro oblast Šumavy. V okruhu zabývajícím se plošným znečištění fosforem byla zpracována mapa odnosu fosforu ze zemědělských ploch na území celé ČR. Základem této mapy bylo podrobné zpracování eroze metodou USLE (Univarsal Soil Loose Eqation) a kalkulace odnosu fosforu z jednotlivých povodí IV. řádu a vytipování oblastí, kde vlivem přísunu fosforu ze zemědělských ploch hrozí eutrofizace nádrží a toků. Ve třetím tematickém okruhu, který se zabýval problematikou dusičnanů a vymezování zranitelných oblastí, byl zpracován podklad, který by se měl stát základem pro tvorbu metodiky revize vymezování zranitelných oblastí podle směrnice Rady 91/676/EHS (nitrátová směrnice).

 Program zprůchodnění vodních toků pro migraci vodních živočichů

Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D. ((02) 2019 7224

Cílem projektu je vytvoření koncepce zajištění volných rybích migrací v tekoucích vodách ucelených krajinných celků se zvláštním systémem ochrany, jako jsou národní parky a chráněné krajinné oblasti. Uvažovaný metodický návrh zahrnuje postup při odstraňování překážek pro migraci ryb, systém monitoringu migrace, obvykle používané metody a vyhodnocení vzorku migrujících ryb. Jednotlivé tematické okruhy jsou ověřovány v povodí řek Vltavy a Vydry na území NP Šumava.

 Obnova říčního kontinua Labe zprůchodněním rybích přechodů

Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D. ((02) 2019 7224

Řeka Labe představuje hlavní migrační koridor mezi mořským prostředím a říční sítí ČR pro diadromní druhy ryb a zároveň koridor pro pohyb všech ryb mezi menšími povodími. Cílem projektu je navrhnout moderní rybí přechody na překážkách zabraňujících volnému pohybu ryb a popsat cyklický charakter reprodukčních migrací pro zvýšení kvality jejich monitoringu

 Přirozená reprodukce a druhová skladba společenstva ryb pod vlivem provozu MVE na jezu Opatovice

Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D. ((02) 2019 7224

Projekt lokálního významu, který vyhodnocuje možnou míru negativního vlivu provozu MVE na společenstvo ryb v řece Labi. Oproti variabilitě průtoku, změnám rychlostí proudění v příčném profilu a dalším hydraulickým parametrům je vyhodnocována možnost přirozené reprodukce ryb, změny velikosti plochy, kterou mohou využívat, a případné omezení migrací.

 Hodnocení krajinných struktur z hlediska udržení vody v krajině a dlouhodobých změn její kvality

Mgr. Ondřej Simon ((02) 2019 7365

Úkol je zaměřen na metodické zpracování možnosti využít jednoduchou analýzu vody v uzávěrovém profilu malých povodí k posouzení dlouhodobých změn ve využití krajiny a odvozeni praktických aplikací. Od roku 2001 zahrnuje sledování reprezentativních povodí v celé ČR na základě převzatých i vlastních dat. Síť povodí zahrnuje plochy se škálou pozměnění přirozeného prostředí od relativně nepozměněných až po intenzivně zemědělsky využívané. Zvláštní pozornost je věnována parametru vodivost a pilotnímu povodí nacházejícímu se v pramenné oblasti Blanice.

 Klasifikace vod z hlediska možnosti trvalého výskytu ryb a stanovení jejich úseků pro monitoring podle požadavků směrnice 78/659/EHS

Mgr. Ondřej Simon ((02) 2019 7365

Aproximační úkol řešil v roce 2001 významnou část obsáhlé problematiky přípravy plného přijetí této směrnice do právního řádu ČR. Nejdůležitějšími výstupy jsou zejména: zajištění kompletního monitoringu podle požadavků směrnice, návrh sekundárních legislativních nástrojů a variant rozsahu vyhlašovaných vod, podklady pro přípravu programu opatření na snížení znečištění v pilotních povodích, podrobná analýza situace na hranici s členskými státy EU, popis rybných vod navrhovaných k vyhlášení, řešení metodických problémů ve sledování některých směrnicí požadovaných parametrů a zjištění nutného rozsahu jejich sledování. Součástí prací bylo i posouzení aktuálního stavu jakosti vod ve všech závěrových profilech podle jakostních limitů směrnice 78/659/EHS.

 Vývoj, zavádění a prověřování aplikace metod pro sledování hydrosféry

RNDr. Ladislav Havel, CSc. ((02) 2019 7339

Práce na projektu je trvalou činností VÚV T.G.M. Zajišťuje nezávislé a komplexní řešení problematiky hydroanalytických metod a jejich aplikací v oblasti chemických, radiochemických, mikrobiologických, hydrobiologických a ekotoxikologických metod, standardizace postupů i obecných otázek laboratorní praxe. Výstupy úkolu měly i v roce 2001 těsnou vazbu na požadavky legislativy ČR, směrnic EU, orgánů státní správy a hydroanalytických laboratoří. Státní správě byly předávány průběžně formou odborných stanovisek k legislativě a podkladů pro normotvornou činnost (v roce 2001 zpracováno cca 95 podkladů). Pro laboratoře byl vydáván žádaný "Zpravodaj pro hydroanalytické laboratoře" (č. 30/2001 a 31/2001 s 15 příspěvky), metodické pokyny pro stanovení ukazatelů, které vyžaduje legislativa či praxe a pro které nejsou standardizované postupy, a byly též pořádány specializované odborné semináře.

 Mikrobiální kontaminace vodních toků

RNDr. Dana Baudišová, Ph.D. ((02) 2019 7219

V rámci řešení úkolu byla zpracována podrobná literární rešerše týkající se současných poznatků o mikrobiální kontaminaci povrchových vod v ČR, zemích EU a ve světě. Dále se práce soustřeďují na demonstraci a diskusi různých způsobů hodnocení mikrobiologických ukazatelů v povrchových vodách. Hodnoceny jsou též možnosti využití nestandardních testů k orientačnímu stanovení mikrobiální (zejména fekální) kontaminace vod. Byla podchycena data potvrzující negativní vliv odtoků z ČOV na jakost vody v recipientu a je prováděna příprava (včetně pilotních experimentů) pro studium eliminace mikrobiální kontaminace v průběhu biologického čištění odpadních vod.

 Podpora účasti ČR v MKOL

RNDr. Jitka Svobodová((02) 2019 7466

Cílem úkolu je zabezpečení aktivit pro podporu české účasti v Mezinárodní komisi pro ochranu Labe (MKOL). Jde o trvalou činnost, která se řídí dlouhodobým programem MKOL. V r. 2001 byly v rámci tohoto úkolu zajišťovány následující hlavní činnosti a jejich výstupy:

• vypracování "Inventarizace přímých a nepřímých průmyslových zdrojů znečištění",
• pokračování pracovní činnosti zaměřené na zavádění a realizaci společných minimálních požadavků na vypouštění odpadních vod pro zvlášť relevantní průmyslová odvětví,
• příprava mezinárodního měřicího programu MKOL pro rok 2002 (v souvislosti s předpokládaným přijetím Rámcové směrnice EU o vodohospodářské politice,
• podklady pro Tabulky hodnot MKOL 2000 (údaje o jakosti vody v Labi),
• koordinace projektu "Mapování morfologických struktur na pilotních úsecích Labe", kalibrace mapovacích a hodnotících postupů a příprava českoněmecké metodiky mapování,
• srovnávání českých a německých metod elektrického odlovu rybích populací.

 Kontrola vlivu Jaderné elektrárny Temelín na hydrosféru

Ing. Eduard Hanslík ((02) 2019 7269

Výsledky sledování obsahu radioaktivních látek v povrchových vodách v okolí JE Temelín před zahájením zkušebního provozu ukazují na měřitelný obsah umělých radionuklidů tritia, stroncia 90 a cesia 137 ve vodě a dalších složkách vodního životního prostředí. Byl pozorován trend poklesu objemových a hmotnostních aktivit uvedených radionuklidů v čase. Na základě analýzy dat za delší časové období bylo zjištěno, že rychlost ubývání se zpomaluje v důsledku ředění a působení dalších faktorů v prostředí. Zjišťované umělé radionuklidy představují reziduální znečištění životního prostředí po testech jaderných zbraní kolem 60. let minulého století a po havárii jaderného reaktoru v Černobylu v roce 1986. Prognózní výpočty ukazují, že reziduální kontaminace stroncia 90 a cesia 137 bude interferovat s vlivy kapalných odpadů z JE Temelín za normálního provozu, resp. že bilanční toky uvedených radioaktivních látek jsou v povrchových vodách v okolí JE Temelín zatím signifikantně vyšší než limity pro vypouštění těchto radioaktivních látek. V případě tritia je po spuštění 1. bloku, prognózováno ve Vltavě pod zaústěním odpadních vod z elektrárny, zvýšení jeho objemových aktivit v průměru na hodnoty kolem 101 Bq/l a maximálně kolem 102 Bq/l. Tyto hodnoty jsou však významně nižší než limity přípustného stupně znečištění povrchových vod podle přílohy č. 3 nařízení vlády č. 82/1999 Sb. Podle dostupných informací za rok 2001 je zřejmé, že výpusti radioaktivních látek budou představovat jen zlomek z povolených limitů.

 Souhrnné vyhodnocení zatížení Labe a jeho přítoků

RNDr. Petr Lochovský ((02) 2019 7266

Výše uvedený úkol byl řešen ve spolupráci VÚV T.G.M. a řady německých výzkumných institucí (FZ GKSS-Geesthacht, DVGW-TZW Karlsruhe, FSU Jena, BfG Berlin a další) v letech 1998-2001(leden). Úkol byl financován Spolkovým ministerstvem pro školství a výzkum (BMBF) a řešen ve formě česko-německého bilaterálního projektu. Hlavním výstupem projektu je společná publikace, ve které jsou v přehledné formě shrnuty výsledky sledování předchozích česko-německých projektů financovaných z BMBF, které byly zaměřeny na výzkum zatížení Labe a jeho významných přítoků škodlivými chemickými látkami v mezinárodním měřítku. Tato publikace byla vydána koncem roku 2000 ve SRN (Hennef, ATV-DVWK-Forschungsberichte) pod názvem "Die Elbe und ihre Nebenflüsse - Belastung, Trends, Bewertung, Perspektiven". V roce 2001 bylo těžiště prací ve VÚV T.G.M. soustředěno na vypracování závěrečné zprávy, která byla odevzdána zadavateli projektu v červnu 2001.

 Polární organické škodliviny v Labi

Ing. Jan Vilímec; informace RNDr. Petr Lochovský ((02) 2019 7266

Uvedený úkol byl řešen ve spolupráci VÚV T.G.M. a DVGW-Technologiezentrum Wasser v letech 1997-2001(březen) a byl financován Spolkovým ministerstvem pro školství a výzkum (BMBF). Cílem úkolu bylo zjištění stavu kontaminace Labe vybranými polárními organickými polutanty a bližší identifikace míst zdrojů tohoto znečištění. Šlo především o aromatické sulfonáty, syntetické komplexotvorné látky a haloétery. Metodika sledování byla z důvodu srovnatelnosti výsledků sjednocena s postupy používanými laboratořemi TZW-Dresden. Výsledkem úkolu jsou cenné informace o distribuci znečištění Labe výše uvedenými látkami, včetně identifikace nejvýznamnějších zdrojů znečištění. Výsledky sledování byly publikovány v závěrečné zprávě úkolu v říjnu 2001 pod názvem "Länderübergreifende Erfassung polarer organischer Mikroverunreinigungen in der Elbe auf tschechischem und deutschem Gebiet".

 Huminové látky v Krušných horách

Ing. Jan Vilímec; od 1. 1. 2002 RNDr. Petr Lochovský ((02) 2019 7266

Úkol je řešen ve spolupráci VÚV T.G.M., DVGW-Technologiezentrum Wasser-Dresden, TU-Dresden a Stavební fakulty ČVUT Praha (v letech 2001-2004). Cílem úkolu je sledování vlivu obsahu a složení huminových látek na úpravárenské procesy při přípravě pitné vody. Obsah huminových látek v povrchové vodě je značně závislý nejenom na charakteru okolní půdy, ale i jejím obhospodařování. Pro porovnání důsledků odlišného obhospodařování okolních lesních porostů na české straně a v SRN na úpravárenské procesy vody, byla vybrána na české straně oblast vodárenské nádrže Fláje a na německé straně oblast nádrže Rauschenbach v Krušných horách. V průběhu roku 2001 bylo těžiště prací soustředěno na sjednocení a odzkoušení analytických postupů a metod sledování, byla vybrána vhodná odběrová místa a od června 2001 bylo započato s pravidelnými měsíčními odběry vzorků vody.

 SEKCE TECHNOLOGIE VODY

 Výzkum pro OODP MŽP v oblasti analytiky odpadů

Ing. Dagmar Sirotková ((02) 2019 7270

Řešení úkolu navazovalo na náplň roku 2000 a bylo podle odborných okruhů rozděleno na jednotlivé dílčí úkoly: DÚ 1126.01 Podrobnosti nakládání s odpady DÚ 1126.02 Metodiky stanovení škodlivých látek v odpadech DÚ 1126.03 Systém zkoušení a posuzování odborné způsobilosti laboratoří pro hodnocení vlastností odpadů v rámci harmonizace se zeměmi EU a OECD DÚ 1126.04 Atmogeochemie ve vztahu k monitoringu skládek a starých zátěží. V jednotlivých oblastech se práce soustředily na následující směry řešení:

• spolupráce na dopracování příloh vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady vztahující se k dané problematice,
• úprava metodického pokynu k hodnocení vyluhovatelnosti skládek,
• otevření výzkumu chování jednotlivých složek odpadů v souvislosti s mísitelností na skládkách,
• laboratorní ověření navržených analytických metod,
• příprava podkladů pro zabezpečení odborné způsobilosti laboratoří k hodnocení odpadů,
• navržení nových metod monitorování skládek.

 Využití vodní dopravy ve vodním hospodářství

Ing. Dagmar Sirotková ((02) 2019 7270

Doprava v ČR představuje, obdobně jako i v jiných vyspělých zemích, jeden z hlavních faktorů, který při svém rozvoji nepříznivě ovlivňuje kvalitu životního prostředí. Největší podíl v tomto směru přináleží dopravě silniční. Negativní vliv se projevuje zejména v produkci emisí znečišťujících ovzduší, ve vyšší hladině hluku i záboru půdy při výstavbě nebo rekonstrukci silniční nebo dálniční sítě. Řada velkých českých sídelních center (Praha, Hradec Králové, Ústí nad Labem, Pardubice, Kladno, Kolín, Děčín, Litoměřice, Chrudim, Kutná Hora) leží na/nebo v bezprostřední blízkosti splavných úseků labsko-vltavské vodní cesty. Tato atrakční oblast zahrnuje více než tři mil. obyvatel ČR. Jmenované sídelní aglomerace jsou však zároveň podle dlouhodobých statistických sledování (ISO/ČEÚ) i významnými místy vzniku odpadů. Tyto skutečnosti vedly k zadání úkolu výzkumu a vývoje (MDS č. 803/230/127), který si klade za cíl analyzovat možnosti a předpoklady využití vodní dopravy v odpadovém hospodářství. Vznik nových územně-správních celků ČR - krajů - a jejich aktivity v oblasti strategického plánování rozvoje svěřených území, včetně odpadového hospodářství, jsou v současné době tím pravým okamžikem pro zvážení návrhu velkorysého a dlouhodobě perspektivního nadregionálního řešení odpadového hospodářství, ve kterém by vodní doprava plnila integrující úlohu. Na prosazování těchto cílů se zaměřily práce v r. 2001.

 Výzkum pro OODP MŽP v oblasti problematiky PCB (EU)

Ing. Jiřina Barchánková((02) 2019 7331

Projekt se řešil ve třech dílčích úkolech. První z nich byl zaměřen na ověřování analytických metod stanovení PCB v olejích a izolačních kapalinách. Byla provedena validace pomocí standardů, referenčních materiálů a různých typů reálných vzorků. V rámci úkolu byl připraven návrh metodického pokynu pro zjišťování obsahu PCB v minerálních olejích pro účely evidence PCB a ve spolupráci s ASLAB byla uspořádána mezilaboratorní porovnávací zkouška stanovení PCB v minerálních olejích. V části věnované evidenci zařízení podle vyhlášky 391/2000 Sb. byly shromážděny technické podklady pro vypracování návrhu metodického pokynu pro odběry vzorků ze zařízení s náplní s obsahem PCB. Úkol byl zaměřen na hydraulická důlní zařízení a průmyslová zařízení s ohřevem teplonosnou kapalinou (duplikátory, obalovny silniční drti apod.). V rámci třetí části - Příprava inventarizace - byly stanoveny podmínky pro odběry vzorků provozních kapalin ze zařízení s obsahem PCB a podléhajících evidenci podle § 26 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Výstupem je návrh metodického pokynu pro odběry vzorků z elektrických zařízení, z obaloven silniční drti a hydraulických důlních zařízení.

 Návrh kontrolních opatření při odstraňování PCB/PCT z prostředí

Ing. Jiřina Barchánková ((02) 2019 7331

Tento úkol se řešil v první etapě ve třech dílčích úkolech.

Systém odběru vzorků ze zařízení, z jednotlivých typů odpadů s obsahem PCB a z prostředí

Na základě shromážděných technických podkladů o odběrech vzorků ze zařízení byly stanoveny zásady jejich odběrů uvedené v příloze č. 8 vyhlášky MŽP č. 302/1998 Sb. Byla vypracována odborná náplň školení pro odběry vzorků ze zařízení a odběry vzorků látek s PCB a byl uspořádán kurz vzorkování pro účely evidence zařízení a látek s obsahem PCB.

Analytické činnosti spojené s evidencí PCB v zařízeních a identifikace PCB v materiálech a odpadech

Byly validovány analytické metody stanovení PCB v minerálních olejích, včetně ověření jednotlivých kroků metody ve variantách, které jsou umožněny příslušnými legislativními předpisy. Validace analytické metody bude ve shodě s přijatou metodikou dokončena v průběhu r. 2002. Byla zahájena činnost Referenční laboratoře pro stanovení PCB a realizována řada konkrétních aktivit vyplývajících ze statutu této laboratoře. Uskutečnilo se mezilaboratorní porovnání zkoušek (MPZ) stanovení PCB v minerálních olejích, čímž byl položen základ k vytvoření sítě analytických laboratoří oprávněných provádět stanovení PCB ve smyslu vyhlášky MŽP č. 384/2001.

Návrh systému evidence PCB, včetně procesu inventarizace

Byly shromážděny dostupné informace a data o výrobě PCB/PCT, jejich spotřebě a způsobu zneškodnění a dále potřebné údaje pro evidenci a inventarizaci již vymezených zařízení (vyhláška MŽP 391/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Byly definovány priority inventarizace a byl navržen systém evidence, dále byla vytvořena podpůrná databázová struktura pro ukládání zjištěných skutečností. Informační a konzultační činnost byla zabezpečena vytvořením www stránek a jejich pravidelnou aktualizací, přednáškovou činností.

 Výzkum pro OODP MŽP v oblasti evidence odpadů

Ing. Kateřina Poláková ((02) 2019 7281

Cílem úkolu v roce 2001 bylo zpracovat problematiku evidence PCB a kalů z ČOV ve dvou dílčích úkolech: DÚ 1127.01 Příprava podkladů pro zavedení databáze nakládání s čistírenskými kaly a její realizace ve struktuře relační databáze a DÚ 1127.02 Příprava podkladů pro zavedení inventarizační databáze PCB a její realizace ve struktuře relační databáze. Byly zpracovány legislativní podklady (příloha č. 1 k vyhlášce č. 382/2001 Sb. a příloha č. 2 k vyhlášce 384/2001 Sb.) formou jednotlivých položek s uvedením jejich formátu podle datového standardu HEIS VÚV. V rámci umožnění plnění povinností vlastníků (držitelů) nebo provozovatelů Zařízení s obsahem PCB, vyplývajících ze zákona, byl připraven systém pro vedení elektronické evidence PCB. Pokračování v činnostech je plánováno i na rok 2002.

 Výzkum pro OODP MŽP v oblasti využití čistírenských kalů

Ing. Marie Michalová ((02) 2019 7247

Předmětem řešení byly kromě prací na přípravě prováděcího předpisu k novému zákonu č. 185/Sb., o odpadech, zejména: sběr dat a informací za rok 2000, jejich zpracování a vyhodnocení a zpracování analýz o

• množství a složení kalů z komunálních ČOV v ČR,
• stavu kalového hospodářství významných producentů,
• způsobech nakládání s kaly v ČR.

Výsledky analýz slouží jako odborné podklady, vstupy a řešení pro postupné zpřesňování koncepcí odpadového hospodářství, a to jak republikových, tak krajských, v souladu s implementačními plány relevantních směrnic EU.

 Aktualizace registru komunálních zdrojů znečištění

RNDr. Marie Franclová, CSc. ((02) 2019 7395

Úkol řešený od roku 1996 je určen k dlouhodobé podpoře výkonu státní správy v oblasti ochrany vod. Každoročně je prováděna aktualizace a zpracování dat o odvádění a čištění komunálních odpadních vod v obcích ČR s více než 1 000 obyvatel. Výstupy využívá nejen MŽP, jako gestor úkolu, ale i MZe, MMR, ČIŽP, SFŽP; výstupní informace z registru slouží ke sledování postupného plnění požadavků směrnice Rady 91/271 EHS o čištění městských odpadních vod v ČR. V roce 2001 byly činnosti soustředěny do dvou problémových okruhů, z nichž první se týkal aktualizace databáze registru. Aktualizace probíhala nejprve v podnicích Povodí a pak ve VÚV T.G.M., kde byla z datových souborů převzatých od podniků Povodí vytvořena celorepubliková databáze a z ní pak zpracovány výstupy ve formě komentovaných tabulek a grafů. Druhý okruh se týkal stanovení počtu ekvivalentních obyvatel obcí, přičemž potřebné údaje byly šetřeny VÚV T.G.M. na obecních úřadech a u subjektů provozujících čistírny odpadních vod.

 Posudková činnost pro ČIŽP

Ing. Václav Šťastný ((02) 2019 7249

V rámci spolupráce bylo v roce 2001 zpracováno celkem šest dílčích zadání.